Kalifornie II.část

Yosemitský národní park a Park Sequoia

Další zastávka byla Silicon Valley na Jihovýchodní části San Francisca, které je známé vysokou koncentrací velkých společností, které se zabývají výrobou počítačů, mikročipů i jiného hardwaru a softwaru (tento popis jsem našla na googlu) 😁 na jehož sídlo jsme se zajeli podívat. U Applu jsme byli taky ✌️😁 do Tesly nás Elon nepustil.

V Silicon Valley jsme se stavili na kafe a potkali jsme prodejnu s Donuty…nakoupili jsme si na svačinku, ale mají to opravdu jen pro potěchu oka a pro lidi závislé na cukru. I jen jedním koblížkem se totálně předávkujete cukrem. Vůbec cukrovinky v USA jsou takové jen sladké bez přidané hodnoty alespoň nějaké chuti. Možná tak citronový koláč byl cítit trochu po citrónu. Aspoň taková je naše zkušenost.

Cestování po amerických silnicích a dálnicích je pohoda. Při výjezdu ze San Francisca jsme se sice dostali do zácpy, ale všimli jsme si úplně volného levého pruhu 😎 a ihned jsem gůglila a je to tak, že levé pruhy, které jsou označeny buď kosočtvercem nebo „pool only“, jsou pro auta s více, než se dvěmi pasažéry. Ty bývají většinou volné, takže si zácpu krásně projedete. U Los Angeles si myslím tyto rychlé pruhy můžete předplatit. Ale jsou to vysoké částky. Rovněž pokuta za neoprávněnou jízdu v rychlém pruhu vás může vyjít na 250 $.

Všeobecně jsou američani ohleduplní řidiči, kteří jen výjimečně překračují maximální povolenou rychlost. Jízda v několika pruzích vedle sebe je plynulá a souběžná, tzn. že se může předjíždět i z prava. Nepřejíždí se tam nervózně z pruhu do pruhu, jako u nás.

Rychle se zvyká na pravidlo na křižovatce bez semaforu „all Way STOP“, kdy do křižovatky vjíždí jako první ten, kdo jako první přijel. Je to intuitivní pravidlo narozdíl od přednosti zprava. Semafory jsou za křižovatkou, ale to je spíš jen takový kosmetický rozdíl. A můžete jet na červenou doprava, s tím, že ale dáváte přednost autům zleva.

Je tam velká síť neplacených dálnic, stačí jen zadat do navigace najít cestu bez poplatku. Mapu je lepší si předem stáhnout, protože jsou mezi Národními parky rozlehlá místa bez signálu.

Do Yosemitu trvala cesta přibližně 3,5 hodiny. Ubytování jsem rezervovala tentokrát v kempu ve stanu De luxe. Byl to takový celtový minidomeček s postelema a s rachotící klimatizací a vybavení pamatovalo nejspíš ještě Lincolna 😅 Klimatizace byla na noc potřeba, protože v parku bylo ještě ve 22hod 37 st. Oproti chladnějšímu San Franciscu, kde bylo na sluníčku maximálně 20 st, to byl teplotní šok. První noc jsem spala na posteli široké 140 cm s Vojtou…poprvé a naposledy, protože se mě v noci můj milovaný syn pokusil několikrát z postele skopnout dolů. Omlouvá ho jen to, že při těch teroristických pokusech spal 😂

V tom večerním horku jsme překvapivě měli velikou žízeň na pivo. Koupili jsme si rovnou velký džbán, jak jinak, když byl cenově nejvýhodnější 🤭

Ovšem pokud vás vyděsí nápisy na popelnicích, že je máte zavírat na západku, aby jste k nim nelákali medvědy, a máte WC asi 200 metrů od stanu, není moc chytré vypít navečer dva litry piva… 😅

28. června

Ráno nás probudilo horko, se zapnutou klimatizací se v tom stanu spát nedalo. Po vynikající snídani jsme vyrazili do asi 30 min vzdálené Yosemite Village, kde je takové větší turistické centrum a výchozí body na túry. Jsou tam obchody, kempy atd. Vstup se platí ještě před vjezdem do Yosemite Village. My tam dorazili až po ranní špičce, před 9h tam najíždí nejvíce turistů a můžete uvíznou ve frontě aut i na 45min. Po 9h sice už nestojíte dlouhou frontu aut, ale musíte počítat s delším hledáním místa na parkovištích. Je jich tam několik a pokud zaparkujete dále od turistického centra, jezdí tam okružní autobusy. Musí se také počítat s tím, že je na hlavní ulici jednosměrný provoz, takže než najdete parkovací místo, objedete si celou Village třeba dvakrát dokola. Jako my 🙈😁 Takže známou skalní stěnu El Capitan, kterou jako druhý na světě volným způsobem zdolal český lezec Adam Ondra, jsme viděli hned dvakrát.

Vstup do Yosemitu si musíte v hlavní sezóně rezervovat předem. Jde o omezení počtu návštěvníků. Je to takhle ve více amerických parcích. My jsme měli v plánu Yosemite, Sequoia, Death Vally a Grand Canyon. Rezervace byla v roce 2022 potřeba jen do Yosemitu. Pokud víte dopředu, že chcete do více parků, je ideální koupit si zvýhodněné vstupy do těchto 4 parků najednou. Jako rodina ušetříte desítky dolarů. Při vjezdu do parku pak předkládáte kromě vstupenek taky pasy a případný doklad o rezervaci.

Vydali jsme se k jednomu z nejvyšších vodopádů světa. Je vysoký 739m a tvoří ho Horní a Dolní vodopád mezi nimiž je série kaskád. V létě, kdy není moc vody, můžete vyšplhat po kamenech až pod samotný vodopád a osvěžit se v tůních. Cesta po velkých šutrech je rozhodně na pevnou obuv, i když jsme potkali pár lidí v žabkách (a pozor nebyli to Češi 😂 ) Někdo tam s sebou tahal i vystresované čivavy a dokonce asi 1,5 roku staré dítě 🤦‍♀️ Lidí, jako na Václaváku. Ale osvěžení v tom skoro 40 stupňovém vedru parádní. Vůbec mě překvapilo, že se na všech místech v parku můžete koupat. Přímo v parku jsou i místa na postavení stanu s uzamykatelnými boxy na osobní věci.

Na večeři jsme zajeli do městečka Mariposa, v jejímž okolí jsou atrakce s rýžováním zlata. Zkusili jsme nejbližší, ale bylo tam jen muzeum Zlaté horečky, takže jsme skončili pouze u té večeře.

29. června

Ráno jsme zaspali, takže jsme stihli taktak odevzdat klíče na recepci. Místo rýžování zlata jsme se rozhodli pro 8 km výšlap kolem jezera Miror. Jednu část jsme šli lesem úplně osamoceni, dokonce jsme s Vojtou našli u cesty medvědí stopu. Každopádně je důležité mít v tom vedru dostatek vody 🙈 V křišťálově čistém jezírku Miror jsme se pak okoupali. Písek na dně byl plný malinkých zlatých částeček. Prý se v řece Miror dá ještě najít zlato, ale spíš to asi byl Pyrit, protože plátečky, které si Natálka nasbírala, byly na druhý den bez „pozlacení“ 😅 Park je krásně čistý, stezky nejsou lemovány použitými kapesníčky. Je tam velká síť sociálních zařízení, ve většině je i pitná voda.

V okružním autobuse po cestě k autu se s námi dal do řeči mladá Češka, která šla sama pěšky známý trek PCT dlouhý 4200 km, celým názvem Pacifik Trest National Scenic Trail. Od Mexických hranic až do Kanady. Říkala, že to trvá asi 5 měsíců. Některé úseky šla úplně sama, někdy se k někomu přidá.

Aby v Yosemitu člověk navštívil všechny jeho krásy, musel by tam být minimálně týden. My jsme ale tolik času neměli a odpoledne jsme vyrazili na další štaci do parku Sequoia s největšími stromy světa. Ubytování jsme měli v motelu ve městečku Tree Rivers, kam cesta z Yosemitu trvala necelé 4 hodiny.

30. června

Snídaně tady byla asi úplně nejskromnější, co jsme kde zažili a obsahovala: obarvenou vodu, což měla být káva, čaj, toastový chleba, marmeládu, máslo, mléko a cereálie. Voda byla za poplatek 😁🤟 Do turistického centra k sequoím to bylo asi 15 min autem. Už při jízdě autem mezi těmi velikými stromy jsme si připadali úplně miniaturní. Od parkoviště k největšímu stromu na světě to byla krátká procházka lesem. Chvílemi jsem čekala, jestli na nás nevyběhne nějaký dinosaurus 🦖🤭

The General Sherman tree (strom kapitána Shermena) je největší strom co do objemu. Průměr v nejnižším místě je 11m, obvod 31m, výška 84m, stáří odhadují na 25OO let. Větve v jeho horní části mají v obvodu 2m.

Někdy jsem si raději vychutnávala přítomný okamžik, než abych měla 50 fotek. Yosemite a Seqoia byla ona místa, která jsem si chtěla užít bez foťáku ☺️ Z monumentálního lesa jsme se vrátili zpět do motelu. Měla jsem vytipované místo v řece na koupání, ale realita bohužel vypadala úplně jinak, než na fotkách, tak jsme to zapíchli u hotelového bazénku. V městečku Tree Rivers musím vypíchnout hispsterský kiosek se sendvičema a saláty a hned vedle něj moc dobré kafe ☕️👌 i na americké kafové poměry.

1.července

Tento den byla snídaně o mléko chudší, ale cereálie tam pořád byly 🤟😁

Další pokračování bude nocování v kempu v poušti a Death Vally ( Údolí smrti )…